Diastáza u dětí: Kdy se znepokojovat a co s tím dělat?

Diastáza je stav, o kterém se nejčastěji mluví v souvislosti s těhotnými ženami. Málokdo ale ví, že se může objevit i u dětí – a to nejen u novorozenců, ale i u starších dětí. Co přesně znamená, kdy se jedná o běžný jev a kdy už může být problémem? Tento článek vám pomůže lépe pochopit, co je diastáza u dětí, jak ji poznat a kdy je vhodné vyhledat odbornou pomoc. 


Co je diastáza u dětí?

Diastáza neboli rozestup přímého břišního svalu (musculus rectus abdominis) znamená, že mezi levou a pravou částí tohoto svalu vzniká mezera, která je patrná jako vyklenutí či měkká oblast uprostřed břicha. U novorozenců a kojenců je tento stav poměrně běžný a většinou se spontánně upraví, jak dítě roste a zesilují jeho břišní svaly. Důležitou roli však hraje velikost diastázy – pokud je rozestup větší než obvyklý nebo nezmizí do určitého věku, mělo by se o dalším postupu uvažovat.

U některých dětí může diastáza přetrvávat i po batolecím věku nebo se objevit později v důsledku nesprávného držení těla, nadměrné fyzické zátěže nebo jiných faktorů. V těchto případech je dobré věnovat diastáze pozornost a případně se poradit s odborníkem.

Příčiny a rizikové faktory

Diastáza u dětí může mít různé příčiny, přičemž některé jsou zcela přirozené, zatímco jiné mohou signalizovat potřebu větší pozornosti.

  1. Fyziologická diastáza u novorozenců
    U mnoha novorozenců dochází k rozestupu přímého břišního svalu jednoduše proto, že jejich břišní stěna ještě není dostatečně vyvinutá. Tento stav bývá nejčastější u předčasně narozených dětí, jejichž svalový tonus ještě není plně rozvinutý.

  2. Manipulace s dítětem
    Špatnou manipulací můžeme podporovat diastázu.

  3. Slabost pojivové tkáně
    Některé děti mají přirozeně slabší pojivovou tkáň, což znamená, že se jejich svaly hůře spojují zpět dohromady. 

  4. Nesprávné držení těla a pohybové návyky
    Starší děti, které mají špatné držení těla, například v důsledku ochablých břišních svalů, mohou mít větší sklon k přetrvávající diastáze.

  5. Nadměrné namáhání břišních svalů
    Nevhodné cvičení nebo časté zvedání těžkých věcí mohou diastázu prohlubovat.

  6. Chronický kašel nebo zácpa
    Opakovaný tlak na břišní stěnu může přispět k rozvoji diastázy.

  7. Nerovnováha svalů trupu a napětí v oblasti zad
    Dysfunkce hlubokého stabilizačního systému (core) může ovlivnit držení těla a přispět k prohlubování diastázy. Nadměrné napětí v bederní oblasti, zejména v m. erector spinae, vede k hyperlordóze bederní páteře, což negativně ovlivňuje aktivaci břišních svalů. Nedostatečná koordinace mezi bránicí, břišními svaly a svaly pánevního dna může dále oslabit přední stěnu břicha a podpořit rozestup přímého břišního svalu. Děti s výraznější lumbální lordózou a oslabeným stabilizačním systémem tak mohou mít vyšší sklon k přetrvávající diastáze nebo i ke skolióze.

Diagnostika a co dělat pro zmenšení diastázy

Diastázu lze diagnostikovat jednoduchým pohmatem – dítě leží na zádech, mírně zvedne hlavu a rodič může jemně nahmatat, zda mezi svaly existuje měkká mezera. Pokud se diastáza zdá výrazná nebo přetrvává, doporučuje se konzultace s pediatrem nebo fyzioterapeutem.

Léčba spočívá především v cíleném cvičení, posilování hlubokého stabilizačního systému a úpravě pohybových návyků. Klíčovou roli zde může hrát Osteodynamika®, která pomáhá uvolnit napětí v těle a obnovit jeho přirozenou rovnováhu. Pokud není tělo dostatečně uvolněné, může být cvičení nejen zdlouhavé, ale i méně efektivní. Proto je vhodné nejprve pracovat na odstranění blokád a tkáňovém napětí, což následně umožní správnou aktivaci hlubokého stabilizačního systému. Ve vzácných případech může být nutný chirurgický zákrok, pokud diastáza způsobuje výrazné funkční potíže.

Mýty a omyly

  • Diastáza se vždy sama spraví – Ve většině případů ano, ale pokud přetrvává, je třeba s ní aktivně pracovat.
  • Diastáza je jen estetický problém – Ne, může vést k problémům s držením těla, bolestem zad a oslabení středu těla.
  • Cviky na břicho vždy pomohou – Některé cviky mohou diastázu naopak zhoršit, důležité je zaměřit se na správnou aktivaci hlubokého stabilizačního systému.

Závěr a doporučení pro rodiče

  • Sledujte vývoj diastázy u svého dítěte a v případě pochybností se poraďte s odborníkem.
  • Podporujte přirozený pohyb a vyváženou fyzickou aktivitu.
  • Dbejte na správné držení těla a ergonomii.
  • Nevhodné cvičení nebo nadměrná fyzická zátěž mohou problém prohloubit – poraďte se s odborníkem, jaké pohyby jsou pro dítě vhodné.
  • V případě přetrvávající diastázy se obraťte na fyzioterapeuta, který doporučí vhodná cvičení a případné další kroky.

Pečlivý přístup k pohybovému vývoji dítěte pomáhá nejen při řešení diastázy, ale i při prevenci dalších pohybových potíží v budoucnu.

A nezapomeňte, největší odborníkem pro své dítě jste vy sami :).