
Diastáza u dětí: Kdy se znepokojovat a co s tím dělat?

Diastáza je stav, o kterém se nejčastěji mluví v souvislosti s těhotnými ženami. Málokdo ale ví, že se může objevit i u dětí – a to nejen u novorozenců, ale i u starších dětí. Co přesně znamená, kdy se jedná o běžný jev a kdy už může být problémem? Tento článek vám pomůže lépe pochopit, co je diastáza u dětí, jak ji poznat a kdy je vhodné vyhledat odbornou pomoc.

Co je diastáza u dětí?
Diastáza neboli rozestup přímého břišního svalu (musculus rectus abdominis) znamená, že mezi levou a pravou částí tohoto svalu vzniká mezera, která je patrná jako vyklenutí či měkká oblast uprostřed břicha. U novorozenců a kojenců je tento stav poměrně běžný a většinou se spontánně upraví, jak dítě roste a zesilují jeho břišní svaly. Důležitou roli však hraje velikost diastázy – pokud je rozestup větší než obvyklý nebo nezmizí do určitého věku, mělo by se o dalším postupu uvažovat.
U některých dětí může diastáza přetrvávat i po batolecím věku nebo se objevit později v důsledku nesprávného držení těla, nadměrné fyzické zátěže nebo jiných faktorů. V těchto případech je dobré věnovat diastáze pozornost a případně se poradit s odborníkem.
Příčiny a rizikové faktory
Diastáza u dětí může mít různé příčiny, přičemž některé jsou zcela přirozené, zatímco jiné mohou signalizovat potřebu větší pozornosti.
-
Fyziologická diastáza u novorozenců
U mnoha novorozenců dochází k rozestupu přímého břišního svalu jednoduše proto, že jejich břišní stěna ještě není dostatečně vyvinutá. Tento stav bývá nejčastější u předčasně narozených dětí, jejichž svalový tonus ještě není plně rozvinutý. -
Manipulace s dítětem
Špatnou manipulací můžeme podporovat diastázu. -
Slabost pojivové tkáně
Některé děti mají přirozeně slabší pojivovou tkáň, což znamená, že se jejich svaly hůře spojují zpět dohromady. -
Nesprávné držení těla a pohybové návyky
Starší děti, které mají špatné držení těla, například v důsledku ochablých břišních svalů, mohou mít větší sklon k přetrvávající diastáze. -
Nadměrné namáhání břišních svalů
Nevhodné cvičení nebo časté zvedání těžkých věcí mohou diastázu prohlubovat. -
Chronický kašel nebo zácpa
Opakovaný tlak na břišní stěnu může přispět k rozvoji diastázy. -
Nerovnováha svalů trupu a napětí v oblasti zad
Dysfunkce hlubokého stabilizačního systému (core) může ovlivnit držení těla a přispět k prohlubování diastázy. Nadměrné napětí v bederní oblasti, zejména v m. erector spinae, vede k hyperlordóze bederní páteře, což negativně ovlivňuje aktivaci břišních svalů. Nedostatečná koordinace mezi bránicí, břišními svaly a svaly pánevního dna může dále oslabit přední stěnu břicha a podpořit rozestup přímého břišního svalu. Děti s výraznější lumbální lordózou a oslabeným stabilizačním systémem tak mohou mít vyšší sklon k přetrvávající diastáze nebo i ke skolióze.
Diagnostika a co dělat pro zmenšení diastázy

Diastázu lze diagnostikovat jednoduchým pohmatem – dítě leží na zádech, mírně zvedne hlavu a rodič může jemně nahmatat, zda mezi svaly existuje měkká mezera. Pokud se diastáza zdá výrazná nebo přetrvává, doporučuje se konzultace s pediatrem nebo fyzioterapeutem.
Léčba spočívá především v cíleném cvičení, posilování hlubokého stabilizačního systému a úpravě pohybových návyků. Klíčovou roli zde může hrát Osteodynamika®, která pomáhá uvolnit napětí v těle a obnovit jeho přirozenou rovnováhu. Pokud není tělo dostatečně uvolněné, může být cvičení nejen zdlouhavé, ale i méně efektivní. Proto je vhodné nejprve pracovat na odstranění blokád a tkáňovém napětí, což následně umožní správnou aktivaci hlubokého stabilizačního systému. Ve vzácných případech může být nutný chirurgický zákrok, pokud diastáza způsobuje výrazné funkční potíže.
Mýty a omyly
- Diastáza se vždy sama spraví – Ve většině případů ano, ale pokud přetrvává, je třeba s ní aktivně pracovat.
- Diastáza je jen estetický problém – Ne, může vést k problémům s držením těla, bolestem zad a oslabení středu těla.
- Cviky na břicho vždy pomohou – Některé cviky mohou diastázu naopak zhoršit, důležité je zaměřit se na správnou aktivaci hlubokého stabilizačního systému.
Závěr a doporučení pro rodiče
- Sledujte vývoj diastázy u svého dítěte a v případě pochybností se poraďte s odborníkem.
- Podporujte přirozený pohyb a vyváženou fyzickou aktivitu.
- Dbejte na správné držení těla a ergonomii.
- Nevhodné cvičení nebo nadměrná fyzická zátěž mohou problém prohloubit – poraďte se s odborníkem, jaké pohyby jsou pro dítě vhodné.
- V případě přetrvávající diastázy se obraťte na fyzioterapeuta, který doporučí vhodná cvičení a případné další kroky.
Pečlivý přístup k pohybovému vývoji dítěte pomáhá nejen při řešení diastázy, ale i při prevenci dalších pohybových potíží v budoucnu.
A nezapomeňte, největší odborníkem pro své dítě jste vy sami :).