(Ne)přítel jménem dudlík

Když je kojení víc než krmení

Kojení není jen způsob, jak dítě nasytit. Je to dialog těl a duší. Jemná, ale velmi přesná souhra nervového systému, dýchání, polykání, svalového napětí a pocitu bezpečí.

A právě v tom se zásadně liší prso a dudlík  – fyzicky, funkčně i emočně.

Rozdíl mezi přisátím na prso a na dudlík

Přisátí na prso (fyziologické)

  • přisátí je asymetrické
  • brada je hluboko v prsu
  • nos zůstává volný
  • ústa jsou široce otevřená
  • jazyk je pod prsem, obepíná jej zezdola
  • bradavka se dostává za hranici tvrdého patra – na začátek měkkého patra

To umožňuje jazyku dělat vlnovitý pohyb od kořene ke špičce a vytvářet přirozený rytmus sání a polykání. Dítě nemusí mléko vysávat silou, ale "pije" pomocí jemné peristaltiky jazyka (jazyk dělá vlnu) a pohybu brady.

Asymetrické vs. symetrické přisátí

To je časté místo, kde se maminky i zamotávají.

  • Asymetrické přisátí znamená, že dítě má bradu hlouběji v prsu než nos. Bradavka míří šikmo vzhůru do ústní dutiny – právě na přechod tvrdého a měkkého patra.
    → To je fyziologické, kojící přisátí.
    → Umožňuje hluboké pití a správnou stimulaci prsu.
  • Symetrické přisátí znamená, že ústa jsou k prsu kolmo.
    → Bradavka pak zůstává na tvrdém patře nebo na jazyku, nedosáhne do správné zóny.
    → Dítě musí sát silověji a jazyk bradavku často drhne.
    → Takové přisátí se podobá pohybu při dudlání, ne při kojení.

Symetrické přisátí proto často vzniká u dětí, které mají napětí v oblasti hlavy, krku nebo bránice, nebo u těch, které se učí sát po zavedení dudlíku.

Svaly zapojené při kojení

  • m. masseter a m. temporalis – pracují jemně, bez nadměrného tlaku
  • suprahyoidní svaly (nadjazylkové) – umožňují pohyb jazyka dolů a dopředu
  • m. buccinator (tvářový sval) – stabilizuje tváře bez vytváření podtlaku
  • jazyk se pohybuje vlnovitě, ne tlačně
  • dolní čelist a brada se pohybují pomalu a rytmicky

Když dítě pije správně, pozorujeme pohyb brady, přičemž pauza v pohybu znamená polknutí mléka.

Rytmus je plynulý, bez trhání a zadrhávání.

Svaly zapojené při dudlání

  • masseter a temporalis pracují silově
  • jazyk tlačí proti dudlíku nebo bradavce, místo aby ji podpíral
  • tváře se aktivně zapojují → vzniká nadměrný podtlak
  • pohyby jsou rychlé a povrchní, brada se hýbe jen mírně

Tento vzorec se pak může přenést i na prso – dítě saje "jako z dudlíku".

Výsledkem bývá bolest, mělké přisátí, ragády a často i zhoršená tvorba mléka (protože prso není správně stimulováno).

Když tělo zadrží dech – a s ním i nerv vagus

Všechny tyto děje se dějí v těsné blízkosti nervu vagus (bloudivého nervu).

Ten propojuje mozek, krk, hltan, hrtan, srdce, plíce i trávicí trakt.

Je to hlavní nerv parasympatiku – tedy systému, který tělo zklidňuje, tráví a regeneruje.

Při porodu, tlaku v oblasti lebky nebo napětí v krku se může stát, že je nerv vagus stažený či podrážděný.

Tělo dítěte pak reaguje:

  • neklidem
  • přerušovaným dýcháním
  • obtížným polykáním 
  • častým pláčem a refluxem 
  • problémy s usínáním

A co je důležité – nerv vagus se přirozeně aktivuje právě při sání na prsu.

Dotek, rytmus dechu, jemné pohyby čelisti a tlak brady na prso vysílají do mozku signál:

"Jsem v bezpečí. Můžu dýchat. Můžu trávit."

Proto kojení není jen o výživě, ale o regulaci celého nervového systému dítěte (a matky).

Pokud je ale tělo napjaté, dochazí k dráždění n. vagusu a miminko má neustalou potřebu sát a uklidňovat se.

Jak poznat správné přisátí – jednoduchý checklist

  • Brada je hluboko v prsu
  • Koutky úst nejsou vidět
  • Nos není přitlačen
  • Jazyk je pod prsem, ne nad ním
  • Pohyb brady, kdy pauza znamena polknutí mléka
  • Kojení nebolí
  • Dítě i matka jsou uvolnění a klidní

Kdy bývá problém s kojením

Často tehdy, když je v napětí:

  • jazylka
  • spodina úst a čelistní kloub
  • krční svaly
  • bránice
  • lebka po porodu (např. po tlaku, porodu kleštěmi, sekci, rotaci hlavičky)

V těchto případech může být potřeba jemné uvolnění tkání – právě to, co v Osteodynamice děláme:

neopravujeme, ale umožňujeme návrat přirozeného pohybu.

Na závěr

Dudlík není nepřítel, ale je to úplně jiný pohybový vzorec než kojení.

Zavedení dudlíku před ustálením kojení může způsobit záměnu těchto vzorců a tím i potíže s přisátím, bolest či snížení tvorby mléka.

Bolest při kojení není normální.

Je to signál těla, že něco nefunguje v rovnováze.

A tělo – když mu dáme prostor – vždy ví, jak se vrátit do klidu.