(Ne)přítel jménem dudlík

Článek je delší, a proto se nehodí jako příspěvek na sociální sítě. Snažím se v něm vysvětlit a propojit řadu souvislostí, které se do krátkého textu jednoduše nevejdou. I tak jsem spoustu témat nezmínila a na toto téma by se dala vést dlouhá debata – nebo klidně napsat diplomová práce.

Cílem článku je ukázat, že to není jen o volbě A nebo B. Někdy existuje i cesta C, která může být pro konkrétní ženu a dítě tou nejlepší variantou.
Důležité je, abychom znali všechna pro i proti, a mohli se tak rozhodnout vědomě – podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Nejsem zarytý odpůrce dudlíků ani zastánce kojení za všech okolností. V praxi je pro mě nejdůležitější spokojená žena a spokojené dítě – a právě o to by mělo jít nám všem.

Když je kojení víc než krmení

Kojení není jen způsob, jak dítě nasytit. Je to dialog těl a duší. Jemná, ale velmi přesná souhra nervového systému, dýchání, polykání, svalového napětí a pocitu bezpečí.

A právě v tom se zásadně liší prso a dudlík  – fyzicky, funkčně i emočně. Rozdíl mezi nimi si můžeme ukázat i na stylu přisátí.

Asymetrické vs. symetrické přisátí

To je časté místo, kde se maminky zamotávají.

• Asymetrické přisátí znamená, že dítě má bradu hlouběji v prsu než nos. Bradavka míří šikmo vzhůru do ústní dutiny – právě na přechod tvrdého a měkkého patra.
  → To je fyziologické přisátí.
  → Umožňuje hluboké pití a správnou stimulaci prsu.
• Symetrické přisátí znamená, že ústa jsou k prsu kolmo.
  → Bradavka pak zůstává na tvrdém patře nebo na jazyku, nedosáhne do správné zóny.
  → Dítě musí sát silověji a jazyk bradavku často drhne.
  → Takové přisátí se podobá pohybu při dudlání, ne při kojení.

Symetrické přisátí proto často vzniká u dětí, které mají napětí v oblasti hlavy, krku nebo bránice, nebo u těch, které se učí sát po zavedení dudlíku.

Rozdíl mezi přisátím na prso a na dudlík

Přisátí na prso (fyziologické)

• přisátí je asymetrické,
• brada je hluboko v prsu,
• nos zůstává volný,
• ústa jsou široce otevřená,
• jazyk je pod prsem, obepíná jej zezdola,
• bradavka se dostává za hranici tvrdého patra – na začátek měkkého patra.

To umožňuje jazyku dělat vlnovitý pohyb a vytvářet přirozený rytmus sání a polykání. Dítě nemusí mléko vysávat silou, ale "pije" pomocí jemné vlnovitého pohybu jazyka a pohybu brady.

Fungování těla při kojení

• m. masseter a m. temporalis – pracují jemně, bez nadměrného tlaku,
• suprahyoidní svaly (nadjazylkové) – umožňují pohyb jazyka dolů a dopředu,
• m. buccinator (tvářový sval) – stabilizuje tváře bez vytváření podtlaku,
• jazyk se pohybuje vlnovitě, ne tlačně,
• dolní čelist a brada se pohybují pomalu a rytmicky.

Když dítě pije správně, pozorujeme pohyb brady, přičemž pauza v pohybu znamená polknutí mléka. Rytmus je plynulý, bez trhání a zadrhávání.

Fungování těla při dudlání

• m. masseter a m. temporalis pracují silově,
• jazyk tlačí proti dudlíku nebo bradavce, místo aby ji podpíral,
• tváře se aktivně zapojují → vzniká nadměrný podtlak,
• pohyby jsou rychlé a povrchní.

Tento vzorec se pak může přenést i na prso – dítě saje "jako z dudlíku".

Výsledkem bývá bolest, mělké přisátí, ragády a často i zhoršená tvorba mléka (protože prso není správně stimulováno).

Seznam laktačních poradkyň lze najít na webu Mamily: www.mamila.sk/cz/pre-matky/poradkyne-pri-dojceni/ nebo Laktační ligy: www.kojeni.cz/maminkam/poradci/ . Laktační poradkyně vám mohou pomoci s přisátím a péči v období kojení.

Když tělo zadrží dech – a s ním i nervus vagus

Všechny tyto děje se dějí v těsné blízkosti nervu vagus (bloudivého nervu). Ten propojuje mozek, krk, hltan, hrtan, srdce, plíce i trávicí trakt. Je to hlavní nerv parasympatiku – tedy systému, který tělo zklidňuje, tráví a regeneruje.
Při porodu, tlaku v oblasti lebky nebo napětí v krku se může stát, že je nerv vagus stažený či podrážděný.

Tělo dítěte pak reaguje:

• neklidem,
• přerušovaným dýcháním,
• obtížným polykáním,
• častým pláčem a refluxem,

• problémy s usínáním.

A co je důležité – nerv vagus se přirozeně aktivuje právě při sání na prsu. Dotek, rytmus dechu, jemné pohyby čelisti a tlak brady na prso vysílají do mozku signál:

"Jsem v bezpečí. Můžu dýchat. Můžu trávit."

Proto kojení není jen o výživě, ale o regulaci celého nervového systému dítěte (a matky). Pokud je ale tělo napjaté, dochazí k dráždění n. vagusu a miminko má neustalou potřebu sát a uklidňovat se.

Kdy bývá problém s kojením

Často tehdy, když je v napětí:

• v okolí jazylky,
• ve spodiny úst a čelistních kloubů,
• v krčních svalech,
• v bránice,
• na povrchu lebky po porodu (např. po tlaku, porodu kleštěmi, sekci, rotaci hlavičky).

V těchto případech může být potřeba jemné uvolnění tkání – právě to, co v Osteodynamice děláme: neopravujeme, ale umožňujeme návrat přirozeného pohybu.

Na závěr

Dudlík není nepřítel, ale je to úplně jiný pohybový vzorec než kojení. Zavedení dudlíku před ustálením kojení může způsobit záměnu těchto vzorců a tím i potíže s přisátím, bolest či snížení tvorby mléka. Bolest při kojení není normální. Je to signál těla, že něco nefunguje v rovnováze. A tělo – když mu dáme prostor – vždy ví, jak se vrátit do klidu. 

Jak poznat správné přisátí – jednoduchý checklist

• Brada je hluboko v prsu.
• Koutky úst nejsou vidět.
• Nos není přitlačen.
• Jazyk je pod prsem, ne nad ním.
• Pohyb brady, kdy pauza znamena polknutí mléka.
• Kojení nebolí.
• Dítě i matka jsou uvolnění a klidní.

Bc. Dominika Šimonová, DOTh., ODTh.
Terapeutka Osteodynamiky